Od zápasu s Brnem jsme se zase zvedli a začali hrát tak, jak máme, říká Tomáš Sklenák

Naši hráči Pepino SKP Frýdek-Místek mají za sebou první polovinu základní části Chance Extraligy. Nejzkušenější hráč Tomáš Sklenák v rozhovoru mluví o tom, jak moc může být družstvo spokojené. Vrací se i k zápasům, které ho stále mrzí a nastiňuje také, jak vypadá jeho práce u mládeže v klubu.

Střetnutím s Jičínem jste završili první polovinu základní části Chance Extraligy. Nasbírali jste v ní šestnáct bodů. Můžete být spokojení nebo jste pomýšleli na ještě větší bodový zisk?
Poztráceli jsme nějaké body naší naivitou, ale od zápasu s Brnem jsme se zase zvedli a začali jsme hrát tak, jak máme, tak doufám, že si takto budeme počínat až do zimní přestávky. Proti Jičínu jsme sice měli ve druhém poločase hlušší pasáž trvající asi deset minut, ale pak jsme se dokázali zvednout a hráli jsme tak, jak má mančaft hrát. Všechny body tak zůstaly doma. Teď v neděli jedeme do Veselí, kde to bude zase jenom o nás. K tomuto soupeři pojedeme se vší pokorou. Každopádně je jenom dobře, že nás opět drží týmový duch.

Zmínil jste, že ve druhém poločasu proti Jičínu jste měli hlušší pasáž. V ní dokázal soupeř smazat šestibrankové manko a vyrovnal. V té chvíli jste museli být psychicky dole, ovšem nesložili jste se. Závěr utkání jste zvládli a nakonec vyhráli 29:23. Ukazuje to na vnitřní sílu vašeho celku?
Neřekl bych, že jsme vyloženě polevili. Měli jsme i trochu smůlu, protože jsme nedali gól čtyři útoky za sebou, kdežto Jičín si pomohl i nějakými snadnými brankami. Těžko se pak hraje, když něco honíte nebo držíte těsný výsledek. Ukázalo se, že fungoval týmový duch, protože za stavu 20:20 jsme to trochu prostřídali a zvedli jsme se. Odskočili jsme na dvě branky, opět se nám lépe dýchalo. Následně jsme dokázali zápas dovést do šťastného konce. Každopádně se nám takové výpadky nesmí stávat. Podíváme se na to a v neděli jdeme do dalšího klání s odhodláním uspět.  

Poslední dva zápasy ukázaly, že tým rozhodně má svou kvalitu. Co vám pomohlo vrátit se na vítěznou vlnu?
V Brně jsme si dokázali, že když se na někoho připravujeme celý týden a následně se držíme taktických pokynů a zásad, jak bychom chtěli hrát, tak nám to jde. Když si ale někdo myslí, že si může dovolit sám něco zkoušet nebo dokonce, že sám rozhodne zápas, tak tak to rozhodně není. Jsou sice utkání, která rozhodne jednotlivec, ale v posledních dvou zápasech jsme se jasně přesvědčili, že když budeme dodržovat to, co po nás trenér chce, tak to přinese své ovoce. Díky tomu jsme získali čtyři body z posledních dvou duelů.

Když se poohlédnete v čase zpátky, které zápasy vás nejvíce mrzí? Ve kterých střetnutích jste ztratili body, které jste měli uhrát?
Rozhodně zápas v Kopřivnici, kam jsme jeli vyhrát, ale bohužel si to nesedlo. Mrzí nás také střetnutí proti Lovosicím. Jsou sice na prvních příčkách, ale naším projevem jsme zklamali fanoušky. Trochu nás mrzí i utkání na Dukle, kde jsme si mysleli, že to půjde samo a dostali jsme přes prsty. Nejvíce nás ale mrzí Kopřivnice, protože patří mezi družstva, s nimiž se budeme tahat o umístění v play off. Pokud uhrajeme nějaké body s někým z čela, budou jenom plusem. Kdežto v zápasech se soupeři, mezi které patří i Kopřivnice, nesmíme ztrácet body.

Po první polovině základní části jste na 5. místě. Odpovídá toto postavení v tabulce kvalitám a síle vašeho týmu nebo byste rádi pomýšleli ještě výš?
Jak už jsem zmínil, ztratili jsme pár bodů, takže jsme mohli být ještě výš, ale buďme pokorní, sezona je dlouhá. Navíc umístění po základní části ještě neurčuje, zda je sezona úspěšná nebo ne. Tým může být první nebo druhý, ale když vypadne hned v prvním kole play off, určitě nemůže říct, že uspěl. Každopádně se chceme dostat do play off z co nejlepšího místa a co bude dál, to se teprve uvidí.

Před sezonou posílili tým tři zkušení hráči Slavomír Mlotek, Jan Zbránek a Nicolas Noworyta, který už má taky něco za sebou. Stihli se už všichni zapracovat do družstva? Jak velikým jsou přínosem?
Jsou ohromným přínosem. Rozumí házené, je vidět, že to spolu umí. Teď jsme sice nebyli kompletní, protože některé trápila chřipka. Důležité ale je, že jsme se dokázali herně i výsledkově zvednout i v jiném složení. Vždycky říkám, že sezona je dlouhá a vždycky bude někdo hrát. Proto jsme ale tým a neděláme rozdíly v tom, kdo je zrovna na hřišti a kdo na lavičce. Výsledky z posledních zápasů dokazují, že máme silný tým. Musíme tomu věřit. I v kabině to teď šlape, což je perfektní.

Po zápase v Kopřivnici mluvil Jan Zbránek o tom, že nálada v týmu nebyla nejlepší. Pomohla poslední dvě utkání tuto situaci zlepšit?
Samozřejmě, že zápas, jaký jsme zažili v Kopřivnici, nikomu nepřidá. Někdo se po takovém výkonu trápí delší dobu, jiný to hodí za hlavu hned v šatně po utkání. Já bývám naštvaný ještě druhý den, ale zároveň už se soustředím a co nejlépe připravuju na další zápas, který následuje. Teď nám to ale funguje a rozhodně je jednodušší mít zvednutou hlavu, když se vyhrává. My starší hráči se každopádně snažíme na mladší kluky působit tak, aby vůbec nevnímali, že se něco sune dolů, když se zrovna výsledkově nedaří. V posledních zápasech vidíme, že to funguje, když jsme odstranili nějaké maličkosti.

Kromě hraní extraligy ještě hodně pomáháte s výchovou mládeže v klubu. Momentálně působíte u staršího dorostu, kterému se vůbec nedaří. Doposud uhrál jediný bod a je poslední v 1. dorostenecké lize. Jak to vnímáte?
Jsem s nimi tři týdny a musím říct, že se kluci neskutečně zvedají. Ve čtvrtek hráli v Brně. První poločas vyhráli o šest branek. Brno vůbec nevědělo kudy kam. Ve druhém poločase se ale dopustili chybiček, které musíme odstranit. Prohráli o tři góly, což mě moc mrzí, protože potřebují v hlavách nastavit, že umí hrát házenou. Rozhodně ale můžu říct, že se postupně zvedáme zápas od zápasu. Nyní budeme nahánět spodek tabulky. V klucích je ohromný potenciál, ale musí věřit tomu, co jim říkám. Vždycky budu trenér, který jim bude chtít pomoct. Nechci jim nic vštěpovat. Musí si uvědomit, že už to na hřišti vidím jinak. Když dají na mé rady, výsledky se časem dostaví.

Dovedete si představit, že u trénování zůstanete, až přestanete hrát? A jak zvládáte kloubit povinnosti extraligového hráče s trénováním dorostenců?
Musím přiznat, že je to šílené. S kluky jsem pětkrát týdně, stejně tak se spoluhráči z týmu. Dan se mě snaží pouštět dříve z tréninků, abych mohl na Horničáku trénovat právě dorostence. Ohromně mě to ale baví, i když je to časově nesmírně náročné. Kluky ale nechci nechat na holičkách, byť víkendy nemám vůbec volno. Navíc v mém věku, když vypadnu ze dvou nebo tří tréninků, těžko se to pak dohání. Proto jsem ale do Frýdku-Místku přišel. S vidinou, že tady budu něco dělat. Dorostencům můžu předávat své zkušenosti. S malými dětmi je to piplačka, tam se tak dobře necítím. Práce s dorostenci mě naplňuje. Věřím, že se výkonnostně zvedneme. V lednu začneme zase od píky a uvidíme, jak sezona dopadne.