Vydáno:

Nebudu chodit kolem horké kaše, je na nás deka, přiznává kapitán Adam Gřešek

Čtyři zápasy bez jediného získaného bodu. Náš výběr Pepino SKP Frýdek-Místek momentálně prochází herní i výsledkovou krizí. Kapitán družstva Adam Gřešek v rozhovoru mluví o tom, co je příčinou nepovedených výkonů. A sice stále dokola opakující se neproměněné šance a technické chyby, kterých se hráči nedokážou vyvarovat. Zkušený pivot věří, že tým má na to ve všech zbývajících zápasech bodovat a potvrdit, že patří do play off.

Nebudu chodit kolem horké kaše, je na nás deka, přiznává kapitán Adam Gřešek

Adame, poslední zápas v Kopřivnici vám vůbec nevyšel. Čím si vysvětlujete, že jste v regionálním derby tak propadli?
Zápas nám absolutně nevyšel. Ve všech ohledech. Paradoxně začátek utkání nebyl z naší strany špatný, kdy jsme si v úvodu vypracovali třígólový náskok a obrana s gólmanem fungovala perfektně. Poté ale přišly první technické chyby a neproměněné vyložené šance. Najednou opět nastala křeč a ta trvala až do konce utkání. Nakonec z toho byla ostuda. 

Přitom na podzim jste Kopřivnici doma jasně přehráli. Tentokrát to ale bylo přesně naopak. Proč? Vyrukoval na vás soupeř s něčím, s čím jste nepočítali?
Řekl bych, že nám to Kopřivnice vrátila i s úroky. Bohužel pro nás v ten nejhorší moment, kdy nutně potřebujeme body pro postup do play-off. Prohráli jsme si to opět sami, Kopřivnice hrála svůj systém, kterému věřila. My se po pár nedaných šancích a obdržených gólech úplně zlomili. Byli jsme si vědomi, že to bude boj hned od první minuty, ale po nějakých deseti minutách jsme začali vypadat jako beránci. 

V novém kalendářním roce jste ještě neuhráli ani jeden bod. Prohráli jste čtyřikrát v řadě. Projevilo se to nějak na náladě uvnitř družstva?
Samozřejmě, že to máme všichni v hlavách. Nebudu chodit kolem horké kaše, je na nás deka. Už první letošní utkání s Duklou nám hrubě nevyšlo. V Lovosicích jsme sice odehráli lepší utkání, ale body jsme opět nepřivezli. Následoval domácí výbuch s Novým Veselím a nyní ostuda v Kopřivnici. Nezbývá nic jiného, než tvrdě trénovat a připravit se na nadcházející kola. 

Co vám v poslední době v zápasech nejvíce chybí? Co je příčinou špatných výkonů? Co vás nejvíce sráží?
Ono je to v letošním kalendářním roce pořád dokola. Enormní počet neproměněných vyložených šancí a absolutně naivní technické chyby. Myslím si, že je to pro naši psychiku ještě o to horší, že soupeře přehrajeme, vytvoříme si vyloženou šanci, ale tu následně neproměníme. Poté přijde fáze, kdy se nakupí až nesmyslné technické chyby z naší naivity nebo nekoncentrovanosti a jsme tam, kde jsme… 

V tabulce jste se postupně propadli na 8. místo. Cítíte, že se na vás postupně dotahují Jičín a Nové Veselí? Jak těžké bude uhájit toto postavení?
Všichni jsme si vědomi, co se děje kolem nás. Momentálně je pro nás důležité vyčistit si hlavu, poučit se z chyb a konečně bodovat. Vše máme stále ve svých rukou. 

Připouštíte si možnost, že byste se nakonec do play off vůbec nemuseli dostat nebo nad něčím takovým vůbec neuvažujete?
Neúčast v play off by bylo obrovským zklamáním. I vzhledem k tomu, jak máme tým poskládaný. Nechci si připouštět, že by taková situace nastala. Nezasloužili by si to jak sponzoři, tak fanoušci, kteří nás i přes tuhle neúspěšnou šňůru dál podporují a ženou vpřed. 

V příštím kole přivítáte doma Strakonice, které v předešlém kole překvapivě přehrály Nové Veselí. Věříte, že v tomto duelu prolomíte nepříznivou sérii čtyř proher v řadě? S jakými vyhlídkami půjdete do tohoto zápasu?
Řekl bych, že v předešlém kole nám Strakonice nadělily dárek, protože nechaly Nové Veselí stále za námi. S o to větším respektem musíme k utkání přistoupit. I přes naši nepříznivou sérii proher půjdeme do utkání jako favorit. Tuto roli musíme bezpodmínečně potvrdit. Jinak nemáme v play off co dělat. 

Kromě Strakonic vás pak čeká doma ještě Karviná a venku Jičín a Zubří. Věříte si na tyto soupeře, když se všemi jste na podzim prohráli? Jak velkou šanci máte v těchto kláních uspět?
Pokud bychom nevěřili, mohli bychom to rovnou zabalit. Hrajeme o všechno, musíme bodovat ideálně ve všech zápasech, stále to je v našich rukou. Házenou hrát umíme, dvakrát jsme obrali o bod mistra z Plzně, porazili rozjeté Brno a několikrát porazili soupeře dvouciferným rozdílem. Můžeme porazit každého, ale musíme se začít koncentrovat. Přemýšlet nad tím, co děláme špatně a jak to zlepšit. 

Když odbočíme od házené, v prosinci jste se stal otcem. Jak si tuto roli užíváte a jak změnila váš život?
Pro mě je to ten nejkrásnější pocit, který může člověk zažít. Samozřejmě, začátky byly náročné, ale manželka i malá jsou moc šikovné, takže jsme si na naše nové role rychle zvykli. Naštěstí mám v zaměstnání relativně flexibilní pracovní dobu, takže se snažím i já doma pomáhat kdy můžu. Je jasné, že sluníčko pořád nesvítí, ale to k tomu patří. Není ovšem nic víc, než když se na nás malá koukne a vykouzlí se ji úsměv na rtech.